ne 8. 11. 2026 / 18:00

C. Monteverdi, V. Zouhar, T. Hanzlík: L'ARIANNA

Místo konání:
Kaple Božího Těla, Umělecké centrum UP v Olomouci

L'Arianna

Opera o zradě a věčné naději na libreto Ottavia Rinucciniho, která získala Cenu diváků na festivalu Opera 2020 v Praze.


L'Arianna

Úspěšná opera o zradě a věčné naději v interpretaci Ensemble Damian. Jejím východiskem je libreto Ottavia Rinucciniho, k němuž se dochoval fragment partitury Claudia Monteverdiho.

Tvůrci:

  • Hudba: Claudio Monteverdi, Vít Zouhar, Tomáš Hanzlík
  • Libreto: Ottavio Rinuccini
  • Režie a hudební nastudování: Tomáš Hanzlík
  • Scéna a kostýmy: Vendula Johnová, Tomáš Hanzlík

Obsazení:

  • Ensemble Damian
  • Hana Holodňáková, Kamila Škrachová, Martin Ptáček, Ondřej Benek, Jiří Poláček
  • Martin Smutný – pozitiv
  • Jakub Michl – viola da gamba
  • Marek Kubát – theorba

Odkazy:


Děj opery

Prolog

Bůh slunce Apollon zdraví diváky, připomíná jim stručně své zásluhy o rozkvět umění a nabádá vladaře k následování. Je to přínosnější než válčení. Informuje, že tento večer uslyší nové zpracování starého známého příběhu o opuštěné dceři krétského krále Mínoa – Ariadně.

První dějství

  1. Na pořeží ostrova Naxos přivádí bohyně lásky a plodnosti Venuše svého syna Amora. Dává mu za úkol, aby poté, co zde Ariadnu opustí athénský hrdina Théseus, způsobil, že se do ní zamiluje bůh vína Bakchus (Dionýsos). Má rovněž zařídit, aby Ariadna jeho lásku opětovala. Amor si nachystá šípy a stává se pro smrtelníky neviditelným, protože k pobřeží právě připlouvá flotila.
  2. Théseus s Ariadnou vystoupí na břeh a posílá lodě dál do města doplnit zásoby.
  3. Snaží se zahnat Ariadniny stesky po vlasti příslibem, že z ní učiní v Athénách opět královnu. Stmívá se a tak se rozhodnou přenocovat v chatrči na pobřeží.
  4. Rybáři přirovnávají oči Ariadny ke hvězdám na noční obloze, popisují noc rozprostírající se po nábřeží. Část rybářů odjíždí do přístavu. Sbor navazuje na přirovnání rybářů a prohlašují Ariadniny oči za stálejší a laskavější nežli ty nebeské hvězdy.

Druhé dějství

  1. Theseus rozmlouvá s rádcem, který jej přesvědčí k tomu, aby Ariadnu opustil.
  2. Posel hlásí, že posádky jsou připraveny a pozvednuvší se vítr láká k vyplutí. Théseus vydává rozkaz k nalodění a s rádcem se ujišťují o správnosti rozhodnutí odplout bez Ariadny.
  3. Sbory rybářů litují námořníky, že si neodpočinou a ještě před svítáním vyplouvají na moře. Sbor popisuje svítání, vycházející jitřenku jasnou a radostnou, nic netušící o nadcházející zradě.

Třetí dějství

  1. Ariadna však v duši při probuzení pochybnosti cítí, ještě v polospánku její ruka marně Thesea hledá. Vyděšenou ji Dorilla marně utěšuje. Dotázaní rybáři popisují Ariadně setkání obou mužů a následný tichý odjezd bez obvyklých fanfár. Ariadna s Dorillou spěchají do přístavu a loučí se s rybáři.
  2. Rybáři si sdělují pocity soucitu a obav, a pohoršují se nad uspíšeným odjezdem ambiciózního Thésea. Sbor uzavírá vyjádřením soucitu s Ariadnou, zpochybněním Théseových zdůvodnění a proroctvím, že svého činu bude ještě litovat.

Čtvrté dějství

  1. Posel/rybář popisuje ostatním vesničanům, kterak byl svědkem, jak Théseovy lodě bez troubení v tichosti opustily záliv, kde zanechaly spící krétskou princeznu. Ta se po probuzení vrhla do vln, ale moře ji polomrtvou vyvrhlo zpět na břeh.
  2. Přichází zdrcená Ariadna, volá Thésea, naříká a hodlá spáchat sebevraždu. Přibíhá Dorilla, která se jí v tom snaží zabránit s poukazem na hluk, který podle ní signalizuje Théseův návrat. Sbor připomíná příběh Orfea a Eurydiky a uzavírá prosbou k Amorovi, aby přiměl Thésea se vrátit.

Páté dějství

  1. Posel/rybář pěje chválu Amorovi, jaké že to spojil milence, když stejně velkým plamenem zažehl srdce Ariadny a Bakcha. Popisuje jejich setkání a vzplanutí, a následné veselí, doprovázející jejich svatbu.
  2. Bakchovi zbrojnoši tančí balet, oslavují Amora a ten slavný den, kdy i Slunce září víc než jindy. Amor poukazuje na svůj úspěch, Ariadna sdílí svou radost a štěstí.
  3. Z moře vystupující Venuše vyzývá Ariadnu, aby si vychutnávala novou lásku, jež slouží za důkaz moci Bohů, která i zlomené srdce dokáže opět rozradostnit.
  4. Zeus na nebesích zve k odpočinku po všech těch nářcích a triumfech. Bakchus uvádí Ariadnu mezi božstva a prohlašuje ji za nesmrtelnou.

O účinkujících a autorech

Tomáš Hanzlík

Skladatel, dirigent, muzikolog a umělecký vedoucí Ensemble Damian
Tomáš Hanzlík
Tomáš Hanzlík

Hudební skladatel Tomáš Hanzlík (nar. 29. 7. 1972) je uměleckým vedoucím Ensemble Damian (zal. 1996) a zároveň impresáriem kočovného divadla Theatrum Schrattenbach (2004). Byl zakladatelem, dramaturgem a zároveň producentem tří olomouckých festivalů: Baroko (od r. 1998, v r. 2009 udělena cena Olomouckého kraje), Opera Schrattenbach (od r. 2005), Olomoucké barokní slavnosti (2013–2020). V letech 2006–2016 vedl Dětskou operu Olomouc při SGO, pro kterou napsal řadu původních titulů. Je odborným asistentem na KHV PdF UP (od r. 2004). Tuto katedru absolvoval v roce 1995, muzikologii na FF UP v roce 1998. Tématem jeho disertace byla hudba piaristických skladatelů 17. a 18. století (KHV PdF UP, 2004). České i latinské texty piaristů pak využil i při kompozici řady vlastních děl. Vedle pedagogické činnosti (od r. 2001) se věnuje kritickým edicím staré české hudby (T. N. Koutník: Requiem ex Es, Salve Regina Capucinorum ex d, Litaniae de Sanctissimo Nomine Jesu ex C – 1998, Choceňský manuskript – 2000, Hudba piaristických klášterů I. – 2003, Editio Baerenreiter). V letech 1996–1998 byl zaměstnán jako redaktor pro vážnou hudbu a folklór v Českém rozhlase Olomouc, se kterým spolupracuje externě doposud. Od roku 1993 pravidelně koncertuje jako dirigent, vokalista a hráč na smyčcové nástroje. S Ensemble Damian uvádí vedle staré hudby a vlastních děl také soudobé autory převážně minimalistického stylového okruhu. Účinkoval na festivalech Maraton soudobé hudby Praha, Forfest Kroměříž, Janáčkův Máj Ostrava, Janáčkovy Hukvaldy, Bezručova Opava ad. Se souborem prezentoval ČR netradičními operami také na turné v Pobaltí, Německu a v Itálii. V řadě Barokní opera a oratorium pražského FOK (2004) uvedl operu Johanna Huga Wilderera La Nascita del Diamante (Zrození diamantu) a v rámci festivalu Hudební fórum Hradec Králové (2006) českou premiéru opery Three Tales Steva Reicha.

1. února 2004 premiéroval Hanzlík v projektu Národního divadla v Praze Bušení do železné opony vlastní operu Yta innocens (Nevinná Yta). Po jejím úspěchu získal pozvání k dalšímu vystoupení v rámci téhož projektu (V. Zouhar: Coronide, Zouhar-Hanzlík: Torso; 2004) a objednávku na celovečerní operu pro Národní divadlo. Nejprve rozšířil operu Yta innocens do celovečerního formátu, ale nakonec se rozhodl pro zhudebnění anonymního textu Lacrimae Alexandri Magni (Slzy Alexandra Velikého – premiéra 25. ledna 2007). V letech 2009–2010 vytvořil a premiéroval rozsáhlé hudební drama Labyrint vášně. V roce 2011 uvedlo Národní divadlo v Brně ve světové premiéře jeho operu La Dafne (společně s V. Zouharem). Volná rekonstrukce nedochované Monteverdiho Ariadny (společně s V. Zouharem) získala na festivalu Opera 2020 cenu za divácky nejúspěšnější inscenaci. Svůj vlastní skladatelský styl Hanzlík označuje jako neobarokní minimalismus, charakteristický zacyklením historizujících harmonických a melodických fragmentů. Výrazně se také podílí na vizuální stránce produkcí Ensemble Damian a to jak po stránce pohybové (rétorická barokní gestika) tak výtvarné (návrhy a výroba dekorací a rekvizit z papírmaše) ve spolupráci s kostýmní výtvarnicí Vendulou Johnovou. V letech 2005–2010 vlastním nákladem zrekonstruoval klasicistní kovárnu v Doubravici nad Moravou, kde žije a tvoří opery, sochy a obrazy. V roce 2021 zakoupil rozsáhlý zemědělský objekt v Měrotíně, který hodlá přebudovat na umělecké dílny s venkovní a vnitřní divadelní scénou.

Více o autorovi na webu Ensemble Damian

Vít Zouhar

Skladatel, muzikolog a pedagog
Vít Zouhar
Vít Zouhar

Vít Zouhar (nar. 1966), hudební skladatel, muzikolog a profesor Univerzity Palackého v Olomouci. Je autorem nebo spoluautorem jedenácti oper (Pinocchio, L´Arianna, La Dafne, Coronide, Torso, ECHO), více než šedesáti orchestrálních a komorních děl (Brána slunce, Blízká setkání zběsilostí srdce, Pinnascolumbae), hudebních her a zvukových instalací (Arcadi, zaHRAda, Tastes, Planina, EUOUA). Jeho hudba je spojována s minimalismem a postmodernou.

Zouhar je nositelem Ceny Alfréda Radoka, ceny NUBERG, cen Generace a mnoha dalších ocenění. Řada jeho skladeb vznikla na objednávku (Národní divadlo v Praze, Národní divadlo v Brně, Pražské jaro, Moravský podzim, Orchestr Berg, Ensemble Damian) a je pravidelně prováděna a nahrávána v Evropě a USA. V roce 2001 Zouhar založil program Slyšet jinak, který je zaměřen na komponování v hudební výchově. V roce 2015 založil Different Hearing Laptop Ensemble. Jeho teoretické práce jsou zaměřeny na hudbu 20. a 21. století (Bohuslav Martinů, minimalismus, hudební postmoderna). Od roku 2008 vede soubornou edici korespondence Bohuslava Martinů. V letech 1992–2004 Zouhar působil na Institutu pro elektronickou hudbu na Univerzitě hudby a dramatických umění ve Štýrském Hradci. Od roku 1992 přednáší na Katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 2010–2025 byl prorektorem Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2025 je proděkanem Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2024 je předsedou správní rady Nadace Bohuslava Martinů.

Více o autorovi na webu Ensemble Damian

Ensemble Damian

Komorní operní a hudební soubor

Ensemble Damian byl založen v roce 1995 skladatelem a muzikologem Tomášem Hanzlíkem. Soubor se věnuje autentické i novodobé interpretaci staré hudby (zejména barokní hudba z moravských archivů) a uvádění soudobé operní a hudebně-dramatické tvorby.

Ensemble Damian pravidelně hostuje na prestižních českých i zahraničních festivalech a za své inscenace získal řadu ocenění, včetně Ceny diváků na festivalu Opera 2020 za operu L'Arianna. Na festivalu Opera Schrattenbach 2026 uvede dvě klíčová díla skladatelské dvojice Hanzlík–Zouhar: obnovenou inscenaci opery La Dafne a úspěšnou L'Arianna.

Oficiální web Ensemble Damian